Boj proti skupině obyvatel je dobrý obchod a mediální chuťovka
Hlavními hráči na výhodném obchodním trhu „bojujeme proti Islámu“ jsou zcela jistě Antimešita, o.s. Uctihodný boj této skupiny je jistě poměrně nákladný. I proto otevřeně vybízí k finanční podpoře, pomoci ze stran učitelů (aby něco napsali), jako řidič můžete „něco někam zavézt“, anebo půjčit prase. Doporučuji tedy navštívit stránky tohoto hnutí, jistě vám rádi vypomohou s nadbytečnými prasátky a nudou. Předseda a autor Valentin Kusák (mj. AntiMešita, o.s. a AntiMešita-Envi, o.s.) se nám nedávno pochlubil i nabídnutým úplatkem 50tis. Kč za jeho mlčení. Samozřejmě ho jako člověk ctící zákony odmítl a ihned zveřejnil. Snad by se v kontextu trestního řízení, které ještě ani nezačalo slušelo spíše mlčet a nechat konat orgány- nicméně proč. Mohlo by také dojít k tomu, že se ukáže podvrh a mediální večírek by byl tatam.
Demokracie začíná ukazováním
Příznivci tohoto hnutí rádi mluví o lidských právech a demokracii. Představa této demokracie dle jejich blogů a diskuzí začíná tím, že by všechny muslimy deportovaly. Jako člověk nestranný se však musím zamyslet nad tím, jestli ukázání prstem a rozlišení je pravým demokratickým vzorkem.
Nulová tolerance
Jeden ze členů skupiny „Islám v ČR nechceme(FB)“ pan Konvička se otevřeně vyjadřuje, jak si představuje budoucí řešení. To je v nulové toleranci. Pakliže se přistěhovalec přihlásí k Islámu- pak se jej buď musí vzdát (a dokázat to- jak je otázkou…), nebo následuje deportace či dokonce „vystřílení“. Pan Konvička zde rád cituje větu nedávného Polského prezidenta, který řekl „ Že o svobodě se nediskutuje, ale o svobodu se střílí“. Můžeme si sami představit, jak by mohl vypadat případný vyhrocený spor takového hnutí.
Boj proti Islámu je logický, protože je agresivní
Jako příklad uvedu drobný výtažek ze skupiny antimešita (FB). Abych předešel možnosti nařčení z vytažení z kontextu. Doporučuji tuto adresu, kde se můžete na mírumilovné odpory podívat sami.
To není ani tak o diskusi, kdo má pravdu. Jak jsem řekl, sám nevyznávám ani jednu stranu. Po napsání svého minulého článku jsem byl kontinuálně urážen a zesměšňován. Vč. Diskuzí zde, na Facebooku a dále i formou emailu apod. Víte, ať si bojuje kdo chce proti komu chce, ale schovávat svou agresi a nesnášenlivost za slova o demokracii a lidských právech je tristní. Rozhodně bych nerad paušalizoval. Vážím si každého člověka a věřím, že i v těchto skupinách jsou lidé slušní a přemýšlející. Bohužel si dnes a denně musím říkat, proč za sebe nechávají mluvit dost často velmi xenofobně a rasisticky znějící pseudovůdce.
To není o pravdě, ale o slušnosti. Pokud odmítám něčí názor- mám na to právo. Právo jednoho však končí tam, kde omezuje právo druhého. Kam asi může dojít nesnášenlivost takových a podobných skupin? Možná jsem naivní, ale stále věřím, že bychom se měli podrobovat zákonům země, ve které se nacházíme a slušnému vychování.
Jaká je ta správná cesta v otázce takřka čehokoli? Domluva a kompromis založený na zvyklostech, zákonech a morálce- nebo fašistické a xenofobní dogma?
Na závěr bych rád uvedl, že účelem článku nebylo napadnout konkrétní hnutí a bylo použito čistě jako ukázkový příklad. Stejně tak si nenárokuji žádnou odměnu za propagaci tohoto hnutí, kterého jsem se bohužel právě dopustil. Ať se jedná o hnutí extremního komunismu či fašismu- jde o pojítka. Agrese a nulová tolerance. My, kteří ctíme zákony této země a lidská práva bychom měli demokraticky prosazovat cestu shody a ne hrotit jednání ke střetům.