Díl 1. z 2.
Proč psát o něčem, o čem píši všichni?
Relativně dlouho jsem odolával napsání článku, který by nějakým způsobem reflektoval můj postoj k současné situaci na světové teroristické scéně. Moc se mi do toho nechtělo, vzhledem k současné mediální histerii. Ale nedělat nic, znamená podporovat stranu, která je více slyšet. A vzhledem k čím dál více „IN“ postoji, který je opřen o nesnášenlivost vůči USA, jsem neměl jinou volbu. V Evropě je totiž velmi moderní kritizovat. Ostatně Evropa vždy víc žvanila, než dělala. A není nad to si neušpinit ruce, aneb po bitvě je každý generálem.
Demokracie, pacifismus, nebo prostě jen nasranej europáček.
My Evropané často skloňujeme slovo demokracie. Dáváme si tím pocit, že jí velmi rozumíme. Kastujeme vše co jde- i nejde, a neustále se ujišťujeme, že máme pravdu. Člověk by si spíš řekl, že se neustálým sebepřesvědčováním snažíme získat podporu v nejistých situacích. O demokracii přitom může mluvit jen pár národů starého kontinentu. Většina z nich za ni dluží mnoho těm „mimoevropským“. Dá se polemizovat nakolik vděčni bychom měli být USA a nakolik třeba Rusku.
Ať je to tak či onak- faktem je, že USA si za svou pomoc nikdy nevzali tolik, jako Ruské gulagy a zmršené morálky v mnoha post sovětských státech.
Další populární důvod, proč je „IN“ být proti USA je, že jsem velký pacifista. Sám jsem nikdy nikoho nebránil, sám jsem vždy ohýbal hřbet- držel hubu a krok… no a k tomu prostě ten militaristickej spojeneckej ancábl prostě nesedí. Nejde ani tak o to, že díky tomu ancáblu dnes nemluvíme Německy, nebo Rusky. Nejde ani tak o to, že sami nemáme absolutně žádnou vojenskou relevanci. Nejde ani tak jen o komplex, kdy strach s tím „že oni se na nás opět vykašlou“ jako za 2. sv. Války, evokuje nesnášenlivost vůči všem a všude. Dokonce nejde ani o pouhou závist, nad někým kdo má prostě víc, než my“.
To je prostě tak, že vlastní komplexy z absence čehokoliv o co by se mohla opřít národní hrdost bolí. A raněné zvíře vždycky útočí.
Demokracie i celá slavná Amerika jako její nejviditelnější představitel je na hovno! Ale nic lepšího prostě nemáme.
Alfa
O tom, že USA dělá nehorázné množství chyb- o tom žádná.
O tom, že USA nezvládá spolupráci s civilními obyvatelstvem- o tom žádná.
O tom, že USA hodlá prosazovat obchodní zájmy v intervenovaných zemích- o tom žádná.
Omega
O tom, že i s chybami zde není nikdo jiný, kdo by byl schopen chránit demokratické hodnoty- o tom žádná.
O tom, že při kácení lesa létají třísky a civilisté bohužel vždy trpěli, trpí a budou trpět- o tom žádná.
O tom, že by pro USA bylo levnější ropu nakupovat, než „dobývat“ jak hodně konspirantů předpokládá- o tom žádná.
A nejen proto jsem rád, že tu USA jsou. Protože my Evropané, než dolemtáme čaj a na něčem se dohodneme- už není koho zachraňovat. Vždy budu radši svobodně kritizovat nedostatky v jednání USA a spoléhat se na pomoc, než si užívat klidu do doby- až někoho rusky, nebo Arabsky mluvícího napadne, že už není nikdo, kdo má sílu se postavit i za ty žvanily v Evropě a vezme si co chce.
Článek je republikován z důvodu větších změn v kontextu a doplnění. Složen bude nyní ze dvou částí.