Poslední dobou se v mediích vášnivě diskutuje o pozastaveni činnosti KSČM. Společnost se opět virtuálně rozděluje. Nepotkáte lidi v ulicích, ani vytištěné letáky. Hlavní ofenziva se vede na půdě medií.
Levice získává čím dál větší podporu. No není se čemu divit. V pohledu důvěryhodnosti, morálky, množství skandálů apod. se nám ta pravice příliš neblejská.
I za tvrdej chleba jste rádi, když už nemáte pomalu na žádnej. A když máte hlad, je vám jedno kdo ten chleba holt upekl.
Po hladu přichází čas trochu popřemýšlet. Jsem to ten pravičák, nebo ten levičák? Je vůbec nějaká pravice, levice? Jakej je to vlastně rozdí mezi ODSkou a KSČM, když tam sedí ty samý lidi. Kradlo se, krade se a bude se krást vždycky všude. Je tak velký rozdíl pod jakou barvou?
To jsou otázky, které si mnohdy pokládáme. Nakolik demokratickou ale můžeme považovat snahu o omezení činnosti politické strany, které dalo v posledních volbách svou podporu 589 765 platných voličů?
Vynecháme- li filosofii a judikaturní výklady… myslím, že jdeme úplně špatnou cestou. Omezovat v činnosti KSČM nevede k ničemu jinému, než jen k její popularizaci. Riskujeme verdikt Ustavniho soudu, který vyřkne straně právo existence. Vznikly praecedens pak bude mít každý aktivní komunista v kapsičce věrně uschován a všude ukazovat.
Věřím, že cesta by byla lepší trochu jiná. A to v postavení komunistické ideologie jako takové mimo zákon. Jednoduše na roven fašismu či národního socialismu- nacismu.
- Zvěrstva komunismu není třeba třeba dlouho dohledávat. (…)
- Spojení KSČM se zločinnou ideologií není třeba dlouho dohledávat (viz. název)
- Nemálo současných členů působilo i v předlistopadovém režimu.
Nemálo veřejných vyjádření otevřeně podporuje Stalina ad. Omezením činnosti jedné konkrétní strany jsme na hraně s demokratickým přístupem k možnosti vyjádření názoru. Nic nebrání straně změnit jméno či sej en lechce jinak vyprofilovat a jede se na novo. Řešme raděši zdroj, než následky.
Komentáře na kallados.com