Nechci se vyjadrovat ke konkretnim kauzam. Kauzy byly, jsou a budou. Jedna se o politiku, ne o charitativni vecirek. O to vice me cim dal vic bavi, jak se mnozi snazi predelat politiku na cosi skvostneho a moralne cisteho. Prosazovani realne utopie, ktere stoji pouze penize a cas.
Chtel bych pouze poukazat na ruzne uhly pohledu. Videt veci cernobile je velmi omezene a velmi nebezpecne. Davova euforie masove podporovana zastupci opozice, kteri jsou vse, jen ne cisti jak kristal. Bilateralni pohledy typu „ano-ne“ ad. Kde se vzala ta snaha videt veci jen jednim pohledem? Chapu, ze pro mnohe je to jednodussi a mnozi ani vice pohledu schopni nejsou, ale uz jen z hlediska rizika bychom meli byt opatrni.
Vidime- li totiz vznikly problem z vice uhlu pohledu- nabizi se nam i vice uhlu pohledu na reseni. A reseni je to, co potrebujeme vice, nez hon na carodejnice. Chytit a upalit je vzdy jen zacatek. Podstatne je, co nastane potom. Vzdy se muzeme ptat, jestli je lepsi setrvavani v kontinualnim bordelu, nebo nahrazeni znameho modelu politickeho svinstva zcela novym a necekanym. Dost mozna s jeste vetsimi riziky, na ktere vubec nejsme pripraveni. Moznosti je vzdy mnoho, a bohuzel ne vsechny jsou spravne. Zivot je proste slozity a jednou z jeho kras je rozmanitost. Rozmanistost, ktera nam rika, ze kazdy muze mit svuj nazor a pristupovat i prave k pohledum na zminene kauzy ze sveho meritka. Pripady, kdy jsou na prvni pohled mozna, jen spatna reseni je proste pruser.
Mnozi jsou prekvapeni, ze se politici uklizeji na vyhodne posty. Ja ne. Ac to z moralniho hlediska vnimam jako rozporuplne- nemeni to nic na tom, ze voleny zastupce ma pravo uplatnovat svuj vliv. Vliv ktery ziskal prave na zaklade podpory svych volicu. Z logickeho hlediska nevidim vetsi problem v tom, pokud odevzda mandat a je pote uplatnen v jine statem zastoupene instanci. Urcity volicsky elektorat se rozhodl projevit svou duveru v konkretniho cloveka a rozhodl se, ze po dobu par let ma pravo respektovat, hajit a prosazovat jeji nazor. Jak vnimat zmenu mista pusobeni je otazkou pro kazdeho. Nevnimam nejaky velky rozpor v tom, jestli voleny zastupce prosazuje svuj vliv (legitimne ziskany) na pude poslanecke snemovny ci jinde. Jedna- li se zde o prostredky, ktere byli ziskany prave od volicu, kteri se pro nej rozhodli…
S cim zcela jiste nesouhlasim, je uklizeni „ne“zvolenych zastupcu, ci ruznych kamaradu, clenu rodiny apod. To se mi jevi jako cisty klientelismus a nejsem ochoten jej prijmout. Pokud nam napr. vyrazeny dlouhodoby exposlanec Langer (paralela Fischer) obsadi jakykoliv post v ramci zachovani politicke prizne u kamaradu, co dopadli ve volbach lepe pro pripad, ze priste vyhraje on a „oni ne“- to je problem!
Muzeme se ptat na kolik je spatne presouvani poslancu z pudy komor na posty se statnim zastoupenim. Demokracie rika, ze rozhoduje vetsina.
Co je vice demokraticke? Pokud vetsina musi podlehnout par jedincum, anebo par jedincu umozni prosadit vuli vetsiny?
Je lepsi v ramci populistickeho cisteho stitu v pripade patove situace odevzdat vsechny politicke mandaty a zahodit tak duveru volice, kterou jsem ziskal, nebo prijmout misto jinde?
Kde je hranice mezi demokracii a anarchii na pude poslanecke snemovny?
V tuto chvli jsem mel na mysli pouze obsazovani postu mimo pudu komory volenymi zastupci. Co se tyce ruzneho ukolovani rozvedky ad. – tam je to bez diskuze a zcela se ztotoznuji s ostatnimi lovci carodejnic a vsechny hrisniky bych upalil.
Nejsem ten, kdo bude diktovat nazory. I muj nazor se dost mozna v tuto chvili blizi spise k nazoru masove vetsiny. Nic to nemeni na tom, ze nutnost pristupovat k vecem racionalne a ne populisticky je potreba.